Jazykové kurzy Brno

Jazyková škola Light Point v Brně poskytuje jazykové kurzy vhodné pro všechny věkové kategorie. Pro výuku batolata od 2 let věku a starších dětí požíváme mimo jiné i  unikátní metodu Hocus a Lotus. Mnohaleté zkušenosti s výukou teenagerů zaručují ideální podmínky pro přípravu na jazykové zkoušky včetně nové státní maturity. Nabízíme celou řadu dalších individuálních kurzů, kurzů pro veřejnost, firemní výuka na míru je pro nás samozřejmostí. V naší nabídce naleznete také novinku poslední doby, a to kulinářské kurzy pro studenty, kteří se zajímají o kulturu dané země do nejmenších detailů.

Jazykové kurzy angličtiny a dalších jazyků

Angličtina není v dnešní době jen cizí řeč, znamená mnohem víc. Je to třetí nejrozšířenější mateřský na světě. Patří mezi standardní výbavu každého člověka, který se potřebuje dorozumět kdekoliv za hranicemi své země. Jazyková škola Brno nabízí mimo standardních jazykových kurzů pro veřejnost a individuální výuku také další kurzy business English, angličtinu s hlídáním nebo víkendové kurzy pro zaneprázdněné. Příprava na mezinárodní zkoušky všeho druhu je samozřejmostí. Proč se omezovat “jen“ na tento jazyk? V nabídce jazykové školy Brno najdete také další světové jazyky, jako je například atraktivní japonština, turečtina nebo ukrajinština.

Nemáte čas k nám docházet? Využijte jedinečnou možnosti studovat z pohodlí svého domova. Jazyková škola Light Point Brno nabízí možnost virtuální učebny. Výuka probíhá prostřednictvím internetu, stačí se jen připojit a můžete se okamžitě pustit do práce. Pracujeme na základě metodiky “Light Point Methodology“.

Rizikové kácení stromů

Rizikové kácení stromů tu bylo, je a bude. Jsou totiž lidé, kteří si pro okrasu zasadí stromek, ale poté už se o něj nestarají. Po několika letech nastává závažný problém. Strom začne ohrožovat například chatu či chalupu. Takovými stromy bývají nejčastěji smrky. Takový smrk vám může nadzvednout chodník či při menším poryvu větru vám může také spadnout na dům. Dalším rizikovým stromem je ořech. Hlavním problémem tohoto na pohled přívětivého stromu jsou mrazové pukliny. A příčinou mrazových puklin, praskají větve, což je velice nebezpečné. Proto firma dělá také kácení dřevin.

Kácení stromů Brno

Jestliže si sami netroufáte pokácet problémový strom, je zde kácení stromu Brno. Zde vám pomohou porazit strom nebo naopak vám pomůže tato firma vaše místo zalesnit. Tyto služby vám neprovedou jen v Brně a v okolí, ale také po celé republice, pokud si to budete přát. Kácení stromů Brno vám vše zařídí.

Proč právě RIKAST.CZ

Tato firma je již na trhu od roku 2001. Je to již deset let, co poskytuje tyto služby. Výhodou této firmy je, že pokud dřevo z rizikového stromu nechcete, firma jej odkoupí od vás a vše kolem toho zařídí – tedy strom vám pokácí. Též vám zajistí prořezávání stromů a jako služba je zde také poskytována výsadba stromů. Firma spolupracuje se známými firmami či s úřady. Proto, pokud máte takový problém, neváhejte se obrátit na tuto firmu RIKAST.CZ. Neváhejte jim napsat či zavolat. Vše s vámi domluví a rychle zařídí.

Vinný sklep Jižní Morava

Víno si postupem času čím dál tím více libuje ve vínech, proto jsou čím dál tím více oblíbenější příjemné malé vinné sklepy na Moravě. Vinný sklep Jižní Morava je velice oblíbený. Nachází se v malebném městě Břeclav. Výhodou tohoto sklípku je, že se zde můžete i ubytovat. Nemusíte si tedy zařizovat složitě ubytování ve městě. Ve vinařském sklípku v Břeclavi se můžete těšit na vybrané odrůdy a vybrané ročníky těch nejlepších vín. Tento vinný sklípek je velice příjemný, co se týče personálu a samotného prostředí. Můžete zde zažít romantický večer ve dvou či sem zajet s přáteli na pořádnou degustaci a samozřejmě občerstvení. Pokud máte chuť podívat se do tohoto sklípku, najeďte si na www.navino.cz, které jsou oficiálními webovými stránkami tohoto sklípku.

Degustace vína

Degustace vína je velice specifická. Není jednoduché poznat kvalitní víno. A právě správná degustace by vám měla pomoci rozeznat výborné víno. Prvním krokem si prohlédneme ve své skleničce víno ve světle a poté s ním jemně zakroužíme. Vůně se tak rozprostře a my můžeme přičichnout. Dalším krokem je samotné ochutnávání. Vezmeme si do úst menší lok, chvíli válíme víno po patře a poté velice pomalu víno spolkneme. A takto tedy vypadá degustace vína.

Vinařské sklípky

Vzhled vinařských sklípků se moc neodlišuje. Odlišení může být v dekoraci (různé vystavené staré historické věci, které byly užívány v minulosti), ale jinak jsou vinařské sklípky opravdu stejné. Proto pokud projíždíte vinné sklepy Morava, určitě se podívejte právě  na vinařské sklípky s ubytováním. Ušetří vám to totiž spoustu času se zařizováním ubytování.

Pruh látky na fotografii je poset výšivkami, vytvořenými návštěvníky minulého fóra. Plakát letošního ročníku nese motivy právě z tohoto kolektivního díla. Stánek sdružení Italia Invita, kde si můžete zakoupit knihu se všemi informacemi o výstavách konaných v průběhu tohoto neopakovatelného víkendu, na detailu si můžete prohlédnout přebal knihy. Ve vstupní hale jsou různé stánky, mimo jiné spřádání hedvábí. U příležitosti fóra bylo zhotoveno pamětní poštovní razítko, stánek poštovního úřadu na snímku vpravo.

Velice rády Vás vždy informujeme o všech akcích a dění kolem krajek. Snažíme se tyto akce též navštívit a pak Vám podat zprávu, abyste také o nic nepřišli i v případě, že Vám vzdálenost či okolnosti nedovolili se zůčastnit. Tak tady je alespoň krátké povídání o Paličkyádě v Kravařích.

Vloni se toto krajkářské setkání konalo podruhé a tak malý počet návštěvníků ani nepřekvapil i proto, že propagace byla slabá. Připraveno bylo však s nadšením a velkým očekáváním, proto jsme se tam i letos vypravily. Sice jen v malém počtu , ale jak už jsem určitě někde říkala, každá dobrá věc se musí podporovat, krajkářská obzvláště.

Kravaře je malé , asi městečko, pár kilometrů od České Lípy. Pyšní se, a právem , nádhernou rychtou, zvanou Vísecká. Stavba je celá dřevěná, pečlivě udržovaná a slouží jako muzeum. Spravuje ho Městské muzeum v České Lípě. Projít si rychtu, prohlédnout exponáty, které dokumentují život našich předků, je velmi zajímavé a atmosféra celé budovy je příjemná. Těšily jsme se a hlavně jsme byly zvědavé, jak dopadne Paličkyáda letos, když propagace byla opět vlažná. Překvapení není nikdy vyloučeno, tak ani tentokrát. Rychta jen bzučela. „Domácí“ byli i letos v přesile, ale bylo jich víc než vloni a návštěvníků též .Všechny věkové kategorie a jeden paličkující kluk! Dokonce přijely krajkářky z Bratislavy pochlubit se výsledky svých pilných ruček a kreativních hlavinek. Tudíž výsledný dojem je velmi ,velmi příjemný, opět plno radosti ze setkání a z nových známostí. Už se těšíme na další rok a držíme palce.

Tento výlet měl dvě části. Cestou jsme se zastavily v Městském muzeu v České Lípě, kde má právě výstavu svých originálních krajek a obrazů Jaroslava Pereny. Mimochodem máte příležitost se s ní na našich webových stránkách seznámit, protože patří mezi ty krajkářky, které nám laskavě poskytly podvinek „ke stažení“. Doufám, že i Vám její koník udělá radost. Paličkované obrazy paní Pereny jsou velmi půvabné a působivé, vždy potěší oko i duši. Rozevlátý, pyšný kohout, v barvě i režný, květiny doplněné přírodninami, krajkové kompozice na různá témata. Ale citlivá paní Pereny reaguje i na tragické události našeho života a tak nedovolí zapomenout ani nad lehoučkou krajkou, že život umí být pořádně těžký. Nechci končit povídání o krásném dni chmurně. Tak : ať Vám paličky vesele klapou a dílem, které vyklapou, rozdávejte radost i Vy.

Letos již 16. Krajkářské annaberské dny. Jistě je v našich řadách velmi málo těch, které tam nebyly alespoň jednou a asi nikdo, kdo by o nich neslyšel. Annaberk má svojí královnu krajek, i letos ta dosavadní předávala žezlo. To se dálo při slavnostním zahájení, které jsme, žel nestihly. Ne proto, že bychom přijely pozdě, naopak. Byly jsme na místě už v 9 hodin. To hudrování, že jsme zbytečně brzy vstávaly rychle utichlo. Časný nástup má svoji výhodu. Není ještě mnoho návštěvníků a tak jsme si opravdu užívaly, že máme celou výstavu jen pro sebe. Tím se také stalo, že jsme zapomněly hlídat čas, až houstnoucí dav nás upozornil, že se cosi děje, ale bylo už po všem. Zahájení tedy opět příště.

Výstav bylo, jako vždy několik. Nejsou velké rozsahem, vždy ale zajímavé a přínosné. Jednak jsme si prohlédly výsledky soutěže na téma „Dřevo“. To je materiál, který fascinuje sám o sobě, láká ke zpracování, napodobování, Jeho využití jako doplňku k jakémukoliv materiálu nebo technice je vlastně bez hranic. Pro krajkářky velmi lákavý námět.Popraly se s ním podle svých schopností a vkusu různě, a na mnoho způsobů.

Vějíře jsou další lákadlo. Ty staré můžete obdivovat pořád dokola a nové nápady ,to je výzva. I malá expozice starých krajek každého potěší.

Opět úplně něco nového znamenal panel Birgit Haertel z Lipska.Pro svoje výtvory používá slaboučký drátek a tak kraječky, navěšené právě na těch drátcích se jen vznáší. Jsou lehoučké, celé průsvitné ,tak ještě jinak, než krajkově. Mne samostnou vůbec neláká paličkovat z drátu, tentokrát jsem lehce zaváhala. Malá ukázka krajek Cluny stačila k mému rychlému návratu k tradičním materiálům.

Prolézání prostorami, kde jsou prodejci je další rána pod pás, hlavně našim peněženkám. Již se nám dost daří „vydržet“, už jsme uvěřily, že i příště budou tyto nitě určitě ještě k mání, a když ne, ty nové budou ještě lepší.

Letos měla svoji výstavu v Hornickém muzeu paní Eremiášová s paní Proškovou a jejich krajky doplňovaly dřevěné šperky paní Řezníčkové. I tuto výstavu jsme si užily dosyta. Navíc jsme se tam setkaly s paní Eremiášovou, využily možnosti si opět pohovořit a tak se celý den pěkně skládal a zaplnil příjemnými zážitky.

Samozřejmou součástí Krajkářských dnů je módní přehlídka, nemůžeme ji samozřejmě vynechat. Už jsem psala o drátkových krajkách Birgit Haertel z Lipska a na této přehlídce nám předvedla svoje šperky z těch, též popsaných drátečků. Skvěle využila právě té lehkosti materiálu a vytvořila spoustu krásných a nápaditých okolků, závěsů, límců a broží. Všechny vypadaly nádherně, robustní koliery, menší i větší brože, tvarově nápadité závěsy i rozličné límce.

Letos je to již několikátý výlet za krajkami a opět, stálo to zato. Ještě nás čeká jeden, do rakouského Riedu, na jejich národní krajkářský kongres. Bude to důstojná tečka za letošními putováními. Všechny, kdo ještě váháte zvu Vás, litovat budete jen toho, že jste nejely.

S malým zpožděním, ale moc rády Vám předkládáme tuto informaci. V polovině října v pražském Ruském centru pro vědu a kulturu proběhl seminář spojený s výstavou.

Mnohé jste asi ustrnuly, cože to? Ale užasly byste, kdybyste tam též byly. Cílem semináře bylo představit nám umělecká řemesla Ruska. Pozvání jsme obdržely prostřednictvím jedné naší členky přímo od ředitele této instituce a setkaly se s velice vřelým přijetím, ostatně, to odpovídá ruské povaze. Mohly jsme se tak seznámit se starými ruskými rukodělnými technikami, které jsou s láskou udržovány a předávány mladým zájemcům o řemeslo. První moment při vstupu do prostor patřících Rusku byl zvláštní, ale jak jsem říkala, pořadatelé se netajily radostí, že jsme přišly, obzvlášť, když věděly, že nás tam vede zájem.

Nejvíc jsme, samozřejmě byly zvědavé na krajku. Ta byla zastoupena paličkovanou krajkou z Vologdy. To je pásková krajka, velmi bohatá na vzory páskou vytvořené. Používá se nejen na prostírky a různé dečky, ale i na oděvy. Jenže pozor! Vždy se jedná o celopaličkované kusy a páska se vlní, kroutí, vytváří motivy, ptáky, postavy, ať už hodně realistické, nebo půvabně stylizované, architekturu i zvířata. Je to krajka pracná a nádherná. Ve Vologdě, která leží 600 km na sever od Moskvy působí od roku 1928 krajkářská škola. Jistě i proto získala vologdská krajka na mezinárodních výstavách mnohá ocenění, dokonce těch nejvyšších. Mimo jiné i v Bruselu 1958. Tam získala medaili i Toržokská výšivka. Je to technika prastará, známá již v IX. století a očividně jsou na ni ruské odbornice velmi hrdé. Tato výšivka se vytváří zlatou nebo stříbrnou nití na sametu, kůži, hedvábí i suknu. Šaty carevny Kateřiny Veliké, vyšité touto technikou jsou uloženy v „Oružejnoj palatě“ v Kremlu. I plná výšivka se prosadila v těchto končinách. Podkladové materiály byly samozřejmě různé, tak jako u nás a jinde, řekla bych, že čím dál na východ, řemeslníci byli posedlí vytvářet věci jemnější a piplavější.Msťjorská výšivka – plná výšivka na hedvábném šifonu, to je další ukázka trpělivosti a zručnosti.

Z textilních technik to bylo vše, nikoliv ale na výstavě celkově. Bogorodská dřevořezba, gželská keramika- půvabné výtvory lidových umělců. Cholmogorská řezba na kosti, též známá od 17. století, je jen jeden druh ruské umělecké řezby na kosti. Na dalším stole leží emailové šperky . Je to rostovská finifť. Na měděné desky se nanáší smalt 3x po sobě a vypaluje se při teplotě 1200 stupňů. Na takto vytvořenou plochu, bílou či barevnou se maluje tenkým štětcem. Charakteristické jsou krajinomalby, portréty, pohádkové a folklórní náměty. A tahle krása je lemovaná ornamenty vytvořenými z měděného drátu. ten se přitavuje před nanesením emailu.

Na takové výstavě nelze vynechat malbu na dřevo. Ta, kterou známe dobře i u nás nese označení chochlomská. Vesnice Chochloma je jen známé středisko prodeje. Toto dřevěné nádobí se původně vyrábělo v klášterech pro carský dvůr. Časem vyvstala potřeba ho zkrášlovat kresbou. Originální je barvení dřeva zlatou barvou. Charakteristická je kombinace zlaté, černé a červené barvy.

Tento malý výlet za ruskými řemesly skončím souhrnným popisem několika druhů malby temperovými barvami na lakovaných předmětech z papírové hmoty. Fedoskinská miniatura posloužila těm ostatním (palechské a mstěrské) jako inspirace. Z papírové hmoty se vyrábí krabičky, brože, skříňky, destičky . Nalakované se potom zdobí . Jednotlivé typy kresby se liší použitými náměty nebo způsobem provedení i barevností. O chochlujské miniatuře se zmíním zvlášť. Již ve 12. století ve vesnici Chochluj žili ikonopisci, kteří vytvářeli fresky a ikony pro výzdobu chrámů v Kremlu. Od roku 1932 zdejší umělci vytvářejí i miniatury. Jejich znakem je lemování bohatým ornamentem malovaným zlatou a stříbrnou barvou.

Odcházely jsme uneseny, přesto, že něco málo jsme už znaly, nelitovaly jsme čas tam strávený a těšíme se na další podobnou akci. A jistě Vám dáme vědět včas, kdy, kde a co je k vidění.

13.4. byla slavnostní vernisáží otevřena výstava, která zahrnuje více než 60 děl vytvořených na základě spolupráce současných výtvarníků a uměleckých řemeslníků. Výstava je představena ve dvou výstavních sálech v Umělecko-průmyslovém muzeu ( ul.17.listopadu čp.2, Praha) a v Galerii Francouzského institutu ( Štěpánská 33, Praha ).

Chystáte se na výstavu? Vřele Vám ji doporučuji. Připravte se ale na velmi moderní pojetí tradičních technik. Ohlédnu-li se za mojí návštěvou zjišťuji s potěšením, že převažuje výšivka a paličkovaná krajka. Tkaní, prýmky a další kombinované techniky byly trošku v pozadí zájmu vystavujících výtvarníků. Další překvapení Vás čeká při konfrontaci něžných krajek a témat vybraných se surovostí současnosti – burka, pás cudnosti, slzy za současný prohnilý svět, lebka, téma revoluce.Celou výstavou se prolíná výrazný vliv mimoevropských kultur. Jako hlavní téma Ghady Amer je zde islám, u dalšího se výrazně projevuje vliv Latinské Ameriky ( tkaní na klasickém horizontálním bolivijském stavu) atd.

Globalizace nám nezadržitelně dorazila i do světa textilního výtvarného umění. Avantgardní pojetí, barevnost exponátů a surovost reality pravděpodobně na první pohled nezaujme vyznavače tradičního pojetí řemesla. Projdete-li však výstavu ještě jednou a v klidu na sebe necháte působit jednotlivé exponáty, zcela jistě oceníte nápaditost, dokonalou řemeslnou techniku, variabilitu a posun využití tradičních řemesel ve výtvarné tvorbě současnosti. Zamyslíte-li se nad paličkovanou krajkou zjistíte jak výrazný je zde ústup od složitých půdic, kterými francouzská tradiční krajka přímo hýří, zdobnosti a složitosti celkových kompozic k jednoduchosti a k přímočarosti vyjádření myšlenky. Bez zajímavosti rozhodně není ani velký zájem o výšivku a její nové, moderní pojetí. Využití výšivky v kombinaci s jinými technikami např. tkaním nebo aplikacemi je velmi osvěžující ve svazujicím světě tradičního řemesla.

Ohlédnu-li se za svoji návštěvou podruhé , vidím tkané miniatury, jejich dokonalou techniku a především „grafickou „zkratku vyjádření myšlenky. Vidím barevné medůzky, nebo chcete-li Bio Davida Zéraha – svěžest a optimismus tohoto exponátu. Vidím křeslo s krajkovou aplikací nebo Slzy tohoto světa s udivující barevností v pesimismu současnosti.

Stejně jako poslední tři roky, tak i letos jsme si nenechaly ujít Kongres německých krajkářských spolků. Tentokrát se konal v malém městečku Borken, ležícím téměř na hranicích Německa a Nizozemska.

Jen se přehouply Velikonoce, už jsme nemohly dospat, jak jsme se těšily, že už vyrazíme. Zabalily jsme si své věci od P (pro neznalé připomínám: pas, peníze, pojištění, pití, papání, pruhovanou deku, potřeby na mytí, prášky, přístroj na telefonování, přístroj na fotografování, pulovr, pořádnou tašku, plán města, prima náladu a přítelkyni). A jelo se.

Naše cesta začala tradičně u Neškudlů v kuchyni, kde byl sraz těch ze vzdálenějších míst. Další parta čekala na parkovišti na Smíchově a poslední cestovatelka přiběhla z vlaku rovnou do rozjíždějícího se autobusu J. Povídaly jsme si, těšily se a dlouhá cesta ubíhala. Nad ránem už jsme se nemohly dočkat, kdy konečně uvidíme zamilované kraječky.

Borken nás uvítal pošmourným počasím. Na ranní procházku to nebylo, tak jsme se vydaly hned do Stadthalle, kde bylo hlavní centrum kongresu. Neváhaly jsme a hned si prohlédly výstavu paličkovaných vějířů, kombinace achátů a krajky a krajkové zástěny ke krbu a paravany. Neopomněly jsme si prohlédnout realizované nápady krajkářek, které se zúčastnily soutěže „Pořádek v chaosu“. Tak jako vždy si každá našla svého vítěze a dala mu hlas pro získání ceny publika. V Městském muzeu jsme si prohlédly nejen stálou expozici týkající se textilu, ale především výstavu starožitných krajek ze sbírek Herthy Koenig a Leni Matthaei. Nedaleko odsud nám organizátoři přichystali opravdový bonbonek – Torchon. Správněji Torchon ve všech podobách – staré krajky, rekonstrukce podle částí krajek nebo podle prešpánu, nový Torchon, i Torchon moderní. Zde jsme si to užily. Bylo toho mnoho a my jsme obdivovaly zručnost našich předchůdkyň i německých kolegyň. Po krátkém odpočinku jsem se vydaly absolvovat nejnáročnější část kongresu – prodejní halu. Jen krajkářka, která měla možnost navštívit podobnou akci, chápe, proč to bylo nejnáročnější. Prodejci jsou ve sportovní hale. Jsou jich tam desítky, mají stovky různých krajek, materiálů, podvinků a knih. Tolik bychom toho potřebovaly, tolik bychom toho chtěly. Ceny jsou však evropské a nám nezbývá než si dobře rozmyslet, co je nejdůležitější. Po provětrání peněženek jsme neodolaly a šly na přednášku o šatech Jacqeline Kenedyové. Byla sice v němčině, ale u obrázků to není důležité.

A protože všechno jednou končí, tak i my jsme se musely rozloučit s malebným městečkem a vydat se na dlouhou cestu domů. V šest hodin ráno nás přivítala Praha. Tak je to za námi a nám nezbývá než se těšit na příští rok. Srdečně vás zveme 13. – 15. 4. 2007 do městečka Schneeberg ležícího na německé straně Krušných hor.

Koncem listopadu roku 2005, ve škole umění M. A. Balakireva, probíhala neobvyklá událost – seminář s tématickým názvem: „Paličkování a móda“. Byla organizována Regionální společenskou organizací na podporu krajkářství „SVĚT KRAJKY“, Vydavatelským centrem Edipress Konliga a Domem módy Vjačeslava Zajceva za podpory Federální agentury pro kulturu a kinematografii.

Seminář se stal nejreprezentativnější akcí za celou dobu existence společnosti „Svět krajky“. Akce se zúčastnilo 116 účastníků – učitelů, návrhářů a amatérů praktikujících paličkování. Na akci byli účastníci ze 42 měst Ruské Federace. Z Moskvy a Moskevské oblasti se akce zúčastnilo 42 krajkářek. Z města Radužnyj (Vladimirská oblast) bylo 14 účastnic. Ze Sankt–Petěrburgu se zúčastnilo 7 krajkářek, z měst: Vladikavkazu, Petrozavodska, Balachny, Kiriše, Vologdy, Murmanska, Severodvinska, Komsomolska na Amuru, Spasska-Dálného Primorkého kraje, Čity, Novosibirska, Novokuzněcka, Kirova, Čebochar a dalších měst se zúčastnily 1-2 účastnice. Za vedoucího Federální agentury pro kulturu a kinematografii M. E. Švydkého pozdravila účastníky semináře jedna z vedoucích odbornic oddělení Regionálních programů a lidové tvorby G. N. Marachtanova.

Výjimečné téma semináře si vyžádalo i neobvyklou formu instalace. Expozice výstavy autorských kolekcí (práce 13 účastníků) byla umístěna na scéně koncertního sálu. Mimo toho byly vystaveny dvě kolekce starých krajek Balachninského národopisného muzea a moskevské sběratelky O. F. Žuravlevové. Její kolekce byla předmětem velkého zájmu. Při prohlídce těchto exponátů lze získat přehled o bohatosti a různorodosti místní tradice paličkované mnohopárové krajky.

Na programu semináře byly dva referáty o rozvoji krajkářství v Rusku a současné módě (N. A. Burlešinové, N. N. Naumenkovové); o práci s dětmi referovala E. V. Gorbunovová (město Radužnyj z Vladimirské oblasti).

Vystavené autorské práce – oděvy, jejich doplňky a doplňky interiérů byly vystaveny na nástěnkách, panelech a stolech. Též byly předváděny modelkami. Z těchto důvodů expozice byla dosti náročná, ale o to zajímavější. Tradiční školu krajkářství reprezentovaly kolekce z Vologdy (N.L.Kutyševová) a Severodvinska (A. V. Fjodorovová). Odvážné repliky původních vzorů, jemné a vkusné stylizace podle vkusu XVIII. století, ale i originální inkrustace v interierech a oděvech vystavovala V. V. Zaljatovová (Iževsk). Práce vítězky soutěže „PEREZVON – 2005, (Vyzvánění – 2005)“ R. E. Seňkovové (město Radužnyj) byla znovu ohodnocena a komentována specialisty jako odpovídající vysokým nárokům současného designu. Zajímavá módní řešení byla předvedena mladými krajkářkami z města Kirišej (návrhy krajek Marie Pavlovová, návrhy oděvů Polina Jeršová). Jejich práce jsou zajímavé decentními kombinacemi látek a krajek, krajkové detaily odpovídají charakteru modelů (série „Hra na bílém“).

Snahu jít se současností již poněkolikáté potvrdily svými výsledky i dětské kolektivy pod vedením E. V. Gorbunovové (město Radužnyj Vladimirské oblasti) a M. A. Kopylovové (město Novokuzněck). Živá panó vytvořená dětmi z města Radužnyj na téma „Automobily včera, dnes a zítra“, velmi zpestřovala expozici. Toto téma bylo navrženo na osmé mezinárodní evropské soutěži dětských a mládežnických krajkářských prací. Všechny vystavené práce byly ohodnoceny medailemi nebo cenami. Zvlášť pro naši výstavu kolektiv z Novokuzněcka připravil sérii slavnostních prostírek. Organizátoři semináře a jeho účastníci vyslovili poděkování Federálnímu výboru pro kulturu a kinematografii a vydavatelskému centru Edipress Konliga za pomoc při organizování semináře.