Navštívila a zaznamenala Jindra Neškudlová

Jen těžko se odolává pozvánkám na krajkářské akce. Zajet si na neděli do Vídně je lákavé samo o sobě, a když je k tomu ještě možnost navštívit krajkářské setkání, není co řešit. Protože zároveň probíhá kongres OIDFA – je třeba tam být a do Vídně je také nutno zavítat, musel se náš tým rozdělit, aby na každé akci byl někdo, kdo podá ostatním zprávu.

Mě okolnosti nedovolily jet do Athén a tak jsem uvítala alespoň malou náplast – Krajkářský den ve Vídni. Vloni jsme tam též byly, trochu nás zaskočila skromnost výstavy, i když zajímavé to bylo v každém případě. Již na jejich kongresu v Riedu mluvily naše rakouské kolegyně o tom, jak pilně pracují na tom, aby jejich činnost měla stále lepší výsledky. Bylo to vidět právě už v Riedu a letos ve Vídni rovněž. Prostory Paláce Apponyi, kde byla výstava minulý rok jsou působivé a krajkám to tam velmi slušelo. Pro tu letošní příležitost si však organizátoři vybrali moderní prostory gymnázia na Parhamerplatz, nedaleko centra, v poklidném koutě této evropské metropole.

Na rozdíl od předchozích ročníků krajky zaplnily tři místnosti. A bylo co obdivovat. Staré krajky, jejich repliky i rekonstrukce, nové vzory a využití krajky podle požadavků současníků. Krajky v barevnosti klasické i krajky barevné, prostírky, límečky, dečky, malá ukázka idrijské krajky i s předváděním, příjemné prostředí. Všichni kdo tam byli se pořád na všechny usmívali, očividně jim dělalo radost, že my máme radost, jedním slovem, stálo to za to.

I prodejců bylo víc než vloni, kapsičky se stáhly úzkostí, ale co si počít, když tu, právě tuhle knihu nutně potřebuji? Ještě zbyl čas na procházku po památkách, návštěvu cukrárny a výborným dortíkem, i okouknout, co nabízí obchody s parádou a to od hlavy až po „paty“. Počasí též dělalo co mohlo, jen malá přeháňka a tak i letošní „Vídeň“ výborně zapadla do mozaiky krajkářských akcí pro tento rok.