Napsala Jarmila Šlegrová

Prázdniny sotva začaly, ale já už mám po dovolené. V letošním roce jsme se s manželem vydali severním směrem, na poznávací zájezd do Litvy, Lotyšska, Estonska a Petrohradu. Bylo to moc pěkné, cestovní kancelář Periscope opravdu umí zájezd připravit. Těžko říci, kde se mi líbilo víc – ve Vilniusu, Rize, Talinnu či Petrohradu, nebo snad na hradě Turaida či Trakai nebo na dunách Kurské kosy? Z měst je rozhodně nejkrásnější Talinn, úžasné středověké město, krásně opravené, kypící životem.

Naším cílem byly historické i přírodní zajímavosti Pobaltí, ale znáte to, já jsem i tam hledala krajky. S nabídkou dárkových předmětů to mají pobaltské republiky snadné – jantar, jantar a zase jantar. Náhrdelníky, náramky, krásné přívěsky ve stříbře, ale i kýčovitá zvířátka a podobné „skvosty“. To že zimy jsou tu dlouhé a chladné připomínala nabídka čepic, ponožek a rukavic s norskými vzory. Co mě ale v krámech s dárkovými předměty zaujalo, byly ubrusy a prostírání lemované strojovou krajkou, a také polštáře a tašky zdobené patchworkem, vše v režné barvě. Když se podíváte do fotogalerie, ty pestře oblečené paní nabízely své výrobky – ručně pletené svetry, háčkované čepičky a vázané tkanice – na parkovišti u Národního parku Lahemaa, patchworkové deky jsou z náměstí v Talinnu. V jedné z prodejen v Talinnu jsem si všimla řady vystavených tašek, zřejmě to byl výsledek nějaké soutěže, aspoň jednu se mi podařilo slušně vyfotografovat. Hračky byly plstěné, patchworkové závěsy jsou z litevského Kaunasu. Další hezký zážitek s ručními pracemi mám z Vilniusu – v malém zastrčeném krámu byl malý stávek a tam paní tkala ozdobnou tkanici. Jen škoda, že tam byla tma a průvodce mi mizel v dáli – vyfotografovat se mi jí nepodařilo. Ručně paličkovanou krajku jsem nenašla.
Tak to jsou mé skromné postřehy z Pobaltí.